Operacionalizace a funkcionalizace materskeho kodexu

Úterý v 0:22 | Andrea
Tak by se dal nazvat muj soucasny stav. Musim uznat, ze materstvi je jizda, a to hodne husta jizda :) kor kdyz si ji korenim plnenim letitych restu a dodelavanim skoly :). Ano, vazeni, drzte palce, zda se, ze nejdele studjici adept pravnicke profese snad v dohledne dobe tu prokletou skolu dokonci. Uz chybi "jen" dva dalsi kroky... druha pulka statnic a diplomka (hehehe)... Je otazkou, jak toto zvladnu, protoze musim rict, ze od doby, co me s Ondrou pustili z nemocnice jsem si fakt nedachla, v kazdou volnou chvilku jsem se capila knihy a drtila veci, co jsem davno zapomnela, ale neskutecne se stalo realitou, a ja nejenze nahnala dalsi nesmylne kredity a objevila vskutku zajimavy predmet - Pozemkove pravo, dokazala jsem i s miminem zvladnout statnice, sice za lidovku, ale na to se budoucnost nepta, doufam :D


Krome jineho zanedbavam svuj vymazleny blozulinek, ale ono se vlastne nic moc nedeje (ackoli se toho deje desne moc, samozrejme), krom toho, ze menim plenky, peru plenky, susim plenky, a vytahuju jedno i druhe prso bez ohledu na to, jeslti doma nebo na verejnosti :) a vzpiram sveho maleho otesanka, co roste jako z vody. Nas syn, co mame s CJK, je proste poklad, a to velikej :)
 

Rockový nářez

12. ledna 2012 v 12:52 | Andrea
anebo je to spíš Punk is not dead? :).. na PodParou by ale nezapadl, fakt by se neztratil! :))


Nezmizela jsem, jenom mám nabitý denní program :)

6. ledna 2012 v 15:42 | Andrea
ale CJK stačí chrlit spousty věcí, a tak, jestli máte záje, můžete sledovat příběhy malého anarchisty na jeho vlastním webu :)




Ondra je punk

3. prosince 2011 v 14:23 | Andrea
Nezanedbáváme nic a testujeme, jaký účes prckovi stříhneme, až mu ten blonďatý mechorost, co není moc vidět, ale je tam a hustý, doroste do patřičné délky :)

Matka příroda je svině, ale buďme jí za to vdšční

1. prosince 2011 v 15:03 | Andrea
A proč? Protože se rozhodla, že už bylo dost neplodného období, a dala mi 4 týdny po porodu pocítit, že jsem žena v reprodukčním věku. A to se fakt snažím kojit jak o život, i když nám to chvilku nešlo, ale za to mohly stresy, víte co, novorozenec v nemocnici, to se jeden dostane z formy, přesto jsem ho i v době, kdy mléko nešlo strkala na prs a to na hodně dlouho, aby dumlal a pouštěl... Teď už je to snad vše za námi, a už jsme jen na mateřském mléku, a ten cca litr sunaru snad nikdy Ondra nepocítí jako křivdu, kdybych mohla, tak ho budu kojit až do puberty, ale že se mi skoro na měsíc přesně od začatku vyvolávání a vlastně ani ne měsíc před Ondrovým měsíčním výročím vrátí cyklus, to bych fakt nečekala... mám dojem, že když se budeme jen maličko snažit, tak se k těm skorodvojčatům možná taky dopracujeme :)))

A ano, vím, že mé články jsou monotematické, ale když já zvládám akorát péči o domácnost, horko těžko navařit, nakrmit alespoň to dítě, tatínek je odkázán sám na sebe, vyprat, a trochu se vyspat, a jedním okem koukat do státnicových otázek, dnes jsem zvládla celou půl stránku což je dle mého soudu nadlidský výkon... :))) asi začnu recyklovat staré články, abyste se i tu neunudili :)

O sestinedeli...

29. listopadu 2011 v 9:34 | Andrea
Myslite, ze to ve zdravi preziju???? Jako mam momenty, kdy si rikam, ze to zvladam super, protoze CJK se snazi pomoci jak muze, ale pak najednou padnu do letargie a rikam si, ze uz by to mohlo byt za nami, jenze, pak bude hur, tak vlastne nevim, jestli chci aby bylo za nami, chapete, ze jo.... neucim se, nepracuju, teda trochu pracuju, porad jenom delam nejake domaci prace a furt je tu bordel - nemyslete, ze cidim do blyskava, ale nekdo to naobi musi tomu sotkovi do drezu posbirat, aby mohl sotek v nosi, kdyz CJK nerusene spi...no, nerusene...proste spi...zacit myt a prat a veset a zehlit...nasledne je potreba nahodit dite na kozu a snazit se ho presvedcit, ze u jidla je dobre nespat, ze toho vycucne vic a snazit se prezit bolave bradavky, ktere mam, protoze Ondra spatne saje.... proste ma kratky jazyk, hledim vstric zitrkum, kdy mu ho necham slavne podstrihnout, treba se to vsechno zlepsi..... a uz zacinam mit z mozku rozbredlou posttehulkovskou kostku... :(

Porod je porod

27. listopadu 2011 v 19:45 | Andrea
a ten můj byl teda opravdu porod :). Jak už jsem zde zmínila, bylo to rychlé, ale stálo to za to, a abych vás moc neunavovala detaily, tak to vezmu taky rychle a stručně, zrovna jako ten porod...qAčkoli,. kdybych počítala jako součást porodu i obdobívypuzování, tak jsem rodila čtyří dny.... Ondrovi se prostě nechtělo ven...

Jsme doma, a od nemocnic mam snad pokoj

23. listopadu 2011 v 18:13 | Andrea
Tak jsme po 4 dnech zpatky doma z nemocnice, Ondra nemel koliku, ale akutni nasopharyngitis, matka ztratu laktace a dite nasledkem toho mizerne vahove pribytky...tak jsme dostali kapacku, teda Ondra dostal kapacku s mineraly a vitaminy, pichli mu kanylu napred do hlavy, to byl dost sok, kdyz mi prinesli dite s facem na hlave, kteremu zpoza ucha trcela gumova hadicka s trochou krve zakoncena injekci. Ondra ukazal, ze je talent a kanylu si zvladl vyrvat, proto se mu na hlave udelala strasna boule, ale neco tak hroznyho, ze kdyz mu to sundali, mel na hlave regulerni dolik, pulku vlasu vybnoulenou nad ucho, z rany po kanyle mu crcela krev, a ja mu to mela drzet, to se mi opravdu sevrelo srdce a bylo mi ho faaakt lito... nassledne mu to prepichli na dva pokus y do ruky a dali na to dlahu, dite rvalo jako tur, strasny.... po ctyrech dnech se dite vzpamatovalo uplne paradne, omracovalo svymi dovednostmi i odborniky...hlasky typu, jezismarja, dyt je ti 16 dni, tohle delaji deti ve dvou mesicich, a nebo, na to mas jeste 3 mesice cas, chlape, delaly z Andrejky hrdou, pychou se dmouci matku, ktera samozrejme celou situaci nalezite vychutnavala :)....

SUper, lepsi nacasovani ani neslo

17. listopadu 2011 v 10:14 | Andrea
Doma máme dvanáctidenní miminko, a tatínek má již čtyřdenní rýmišku, kterou chytila i Andrejka, aš se tedy při prvním příznaku snažila to rozehnat, ším se dalo, dokonce i homeopatiky....nic nemůžu, protože KOJÍM, já kojím, to je taková paráda, a že to v té porodnici nevypadalo, o kozích fundamentalistkách z Thomayerky někdy jindy :))) teď mě totiý štve to, že venku je hnusně jak v p....i, aškoli tam je aspoň teplo, ale ta inverze znemožňuje jakékoli venčení, a to se prckovi v jeho superLibertě tak líbilo, otestovali jsme jízdu budginou jenom při cestě k doktorovi na první, registrační prohlídku (tam jsem se naužila onen termín - primářka kozích fundamentalistek :)).
Dneska přijede brněnská sekce, tak se těšíme, co veselého se dozvíme o páteční svatbě strejdy s tetou, kterou jsme si bohužel museli nechat s malým Hromobojem ujít, protože jsme tou dobou byli ještě v nemocnici.....

Konec projektu ANARCHISTA, nyní začíná projekt ONDŘEJ!

11. listopadu 2011 v 16:14 | Andrea
Milí čtenáři mí, vězte, že projekt ANARCHISTA končí, respektive, vstupuje do své druhé fáze, projekt ONDŘEJ!


O porodu a přistání

2. listopadu 2011 v 9:35 | Andrea
velestručně...


anarchista nechce ven, takže zítra v devět ráno nastupujeme na zátěžový oxytocinový test, jehož účelem je zjistit, jak reaguje moje děloha, a možnáááá bude vedlejším efektem i zrození godota, na kterého všichni netrpělivě čekáme.... pokud ne, tak si mě stejně v nemocnici nechají a začnou s indukcí prostaglandinem, stručně řečeno, narvou do mě sperma v pilulkách :))))

Nová porodnice :)

31. října 2011 v 15:54 | Andrea
Jsem úspěšně přeregistrována k porodu z Podolí do Thomayerky a musím říct, že prvotní dojem je takovej, že jdu do lepšího... Podolí je sice vyhlášené, a do Thomayerky jsem kvůli kdysi zkušenostem s místní mudrou Pelišovou nechtěla z ryze osobní předpojatosti, tak se musím alespoň prozatím Thomayerce omluvit.... vstupná na šou mají nižší, platí se až ex post, nemusím s sebou mít jednorázové plenky, protože je fasujete.... tak nevím, co budu s tím drahým balíkem dělat...stejně tak nemusím mít porodnické vložky, protože světe div se jsou také součástí hrazené píče... už jenom na těchto položkách cena porodu, který je standardním úkonem činí rozdíl tisic korun ve prospěch Thomayerky... přepsali mně bez problémů, dokonce jsem mohla mluvit s porodní asistentkou, která mi polopaticky všechno vysvětlila... o tom se mi mohlo v Podolí zdát...takže vím, že se nemám plašit, když kontrakce nebolí, protože je to normální, že do 42. týdne nevyvolávají drasticky, ale jenom mírně, protože pak to rovnou fiknou císařem, že rozhodně nemusím nastoupit k hospitalizaci dnes, ale bude stačit ve čtvrtek, pokud se to nespustí samo, a dodetailu mi vysvětlila, jak taková indukce porodu vypadá.... jsem o mnoho klidnější...také proto, že ze mně vytáhli celou anamnézu až z desátého kolena, a nenechali to až na dobu před porodem, a tak nějak si začínám říkat, že Anarchista asi věděl, proč se chce narodit tam, kde jeho maminka.... takže vážení, pokud to nestihnem do stčedy spontánně, tak ve čtvrtek už to bude řízené..


jinak prej ten mrňous není žádný prcek, ale pořádný kusisko, tak jsem zvědavá, jakého cvalíka vyplivnu... od čtvrtka jsem přibrala 4 kila, což všechny dost vyděsilo, ale krev mám prý v pořádku, až na cholesterol, moc vysokej (vždycky jsem ho měla nízký, asi se na tom podepsal ten velký pytlík smažených brambůrek, včerejší), mám víc leukocytů, nízký hematokrit, málo mošoviny a hodně nízké bílkoviny. Mám nařízeno jíst hodně jogurtů a libového masa, hlavně v šestinedělí, protože to je prý příčina toho mého otékání....jo, a do karty jsem napsala špatně slovo penicilin :D

Takže, zatneme zuby a pánevní dno a budeme se snažit vydržet....ještě týden

30. října 2011 v 19:37 | Andrea
Takže, klid po pěšině. Nic se neděje. Slovy nic. Jen jdu zítra na kontrolu, zeptám se, kdy mě kvůli přenášení hodlají hospitalizovat, a jesti je nějaká pravděpodobnost, že vydržím do znovuotevření sálů v Podolí, nebo jestli si mám osondovat Thomayerku a vyslat tam CJK s papírama.... pro sichr... Anarchista si opravdu dělá všechno tak, jak uzná za vhodné. Tak snad se tam má dobře, a nic mu nechybí ani nepřebývá... když už má i to jméno!

Tak to bude kovbojka, a ne porod...i když to taky

28. října 2011 v 18:26 | Andrea
Pořád nic, nefunguje žádný vypuzovací prostředek, anarchistova doba prostě ještě neuzrála, tak jdeme zítra místo z porodnice domů, do porodnice na kontrolu, na monitor, zjistit, jestli je všechno v pořádku... břicho mi utěšeně roste, ja neutěšeně otékám, a střídám nálady jak dubnový počasí.... na to, že mě od června strašili s předšasným porodem, protože čípek neposlouchal, tak teď drží jak židovská víra, stejně pevně, a stejně neochvějně.... ani náznak toho, že by se snad mělo něco dít, tak doufám, že až to přijde, tak to bude rychlý... stejně tak, že i když budeme rodit v jiné porodnici, než kam chodíme na kontroly, a kde má tatínek CJK zaplacené nekřesťanské vstupné na krvavou šou (stále si stojím za vým, že chlapi tam nemají co dělat, ale nemúžu tomu svému upřít možnost pořídit si akční snímky.... však chodí i do práce s foťákem... asi budu muset tu anketu aktualizovat.... chjo.... a to si anarchista postaví hlavu ve chvíli, kdy se na něj člověk vysloveně třese... no, tak uvidíme...ale obávám se, že budou muset nastoupit doktoři a vyvolávat medicínsky.... óóóóó hurá, těším se na tebe, dávko oxytocinu a umělého prostaglandinu.... a prcku jeden mrňavej, opovaž se narodit s přerostlýma nehtama, prádelníma rukama a zelenou kůží, jak to u těch přenošenejch dětí je....

Nejsem zadnej nedomrdla

24. října 2011 v 10:27 | Andrea |  ŽÁDNÁ HEREČKA, prostě Ája!
Tak, pratele a kamaradi, doba nam opet poskocila a priblizil se den, ktery mam v tehotenske prukazce oznacen magickym soucislim 40+0 ... pocitano dle data posledni menstruace, ktere jsem uvedla na prvni kontrole...tj. den D je tady...

Hysterie v graviditě

18. října 2011 v 18:15 | Andrea |  ŽÁDNÁ HEREČKA, prostě Ája!
Ano, i mě potkala. Dneska. Jsem 39+1, pro neznalé, to je 39. týden a jeden den, tj. úplně na rozsypání, a ráno na mě padlo něco, na co fakt nejsem hrdá, ale co se halt asi prvorodičkám stává. Hysterie. Nějak jsem nevstala pravou nohou. Vzhůru jsem byla defacto celou noc, a celou noc jsem sledovala, jestli dítě kope.... nekopalo... divný... nekopalo, ani když jsem se otočila na bok, na druhý bok, prostě nic...a tohle udělá dítě, které se doteď hlásilo v pravidelných intervalech tří hodin, a kopalo tak vehementně, až se břicho vlnilo. V neděli v noci sebou mlelo tak, že mi vyvolalo na tři hodiny pravidelné stahy, pochopitelně planý poplach, který mne nechal v klidu, a dneska najednou nic...

Aja vs. Důchoďulka

13. října 2011 v 17:05 | Andrea |  ŽÁDNÁ HEREČKA, prostě Ája!
Jedu si pěkně z poradny, kde jsem byla déle, než by se mi líbilo, malý hajzlík totiž během monitoru chrupkal, a tak se musel budit. Vypadalo to jako šamanská seance, kdy se mnou na monitorovacím křesle houpaly dvě sestry, jedna mi střídavě třásla pupkem a hlasitě tleskala u pupiku,druhá chodila kolem a zvonila zlatým zvonečkem, a tu a tam mne pobídla, ať se otočím na bok...no, Anarchistu to po 30 minutách probudilo, ale stejně jsem musela na monitor o hodinu později znovu, protože z toho leknutí měl chudák nějakou rozhozenou srdešní akci, a paní doktorka mě prostě domů nepustila... a tak se ze dvou hodin v poradně stalo hodin pět.... jak klasické....


Prvotěhulka v očistci

6. října 2011 v 15:44 | Andrea |  Źádné výmysly, holá pravda
Naše prvotěhulka Ajulka dnes zavítala do baráčku, který je slavný proto, že se v něm každý den narodí spousta malých mimísáčků a denně se tam již od roku 1914, kdy ten baráček pro mamulky založil pan profesor (a ne strýček) Jedlička, ošetří spousty a kvatníčka těhulek. Poprvé šla na předmimískovou poradničku... víte jak, když domů, tak do Podolí, do lékárny, do p...orodnice.

Nic není jak má být

4. října 2011 v 16:56 | Andrea
a ty to CJK nečti, cloumaj se mnou hormony a to nemusíš mít ještě po netu... stačí, že dostáváš kapky doma...
---------------

Kam dál